Snění v tajemných dálkách a nálož rockové preciznosti. Dirty Sound Magnet zastavili čas a pohltili Brno

Zatímco nezanedbatelná část dnešní hudební produkce experimentuje s mísením žánrů a elektroniky, Dirty Sound Magnet sází na odkaz psychedelic rocku 60. a 70. let, činí tak ale s vlastní inovací a uměleckou integritou. Obsazení je tedy jasné – bicí, basa a elektrická kytara s hromadou efektů. Na stagi za kapelou visí svítící obrys klíčové dírky – cesta do tajemného snu. A to doslova, protože skladba, která odstartuje večer, nese název Pandora’s dream. 

Kapela je na turné s novým albem Me and My Shadow, ze kterého následuje hned druhá skladba dnešního setu Dead Inside, která už naplno udeří svým hypnotizujícím riffem. Publikum se začíná vlnit do rytmů. Metro Music Bar není sice vyprodaný, sám frontman Stavros Dzodzos ale říká, že dnešní večer je o tom abychom hudbu prožili společně. “We’ll take you somewhere very far… to ancient Greece. This one’s called Calypso,” uvádí další mnohaminutovou skladbu Dzodzos. Fyzicky jsme v Brně, vytvořená atmosféra ale uvádí posluchače do nejzazších koutů mysli. Do tajemných dálek nejen řeckých mýtů. 

I arrived in her first dream

I was telling her poems by the end of the night 

Aphrodite was dancing 

We were celebrating love with a little bit of wine

– Calypso

Bylo by ale mylné vnímat Dirty Sound Magnet jen jako hypnotizující pohupování a napodobitele velkých kapel minulého století. Jejich tvorba je totiž nabitá rock’n’rollem, prvky blues, funku i moderního rocku. Ostatně, jak název kapely napovídá, o špinavé zkreslení podtržené zespoda hutnými basovými linkami a výbornou rytmikou bubnů není nouze.  Největší předností kapely je ale samotné koncertování.

Všem návštěvníkům musí být od začátku koncertu jasné, že dnes pro ně nehrají žádní amatéři. Frontman je výborný kytarista a v rámci jedné skladby často kombinuje hned několik technik hry, střídá rozličné akordy s dlouhými sóly a vytváří dojem, jako by nástroji dal možnost mluvit a vyprávět příběhy. 

Ani rytmická sekce není pozadu. Bubeník je přesný jako metronom, rockové rytmy obohacuje množstvím přechodů. Vždy je tam, kde chce být. Baskytarista by možná pro některé diváky zůstal ve stínu hlavní kytary, ale odvádí výbornou práci. Rozhodně nejde jen o opakování základních tónů, hmatník basy pokrývá celý, občas hraje i celé akordy. Svojí hrou tak dodává celé show onen mohutný zvuk, který rezonuje klubem. 

Mimo absolutní hráčský a hudební kumšt jsou vystoupení Dirty Sound Magnet speciální ještě jedním aspektem, který posluchačům žádná z jejich studiových desek nemůže poskytnout – improvizací. Na stagi jsou jako dokonale fungující hudební organismus. Skladby různě variují a nejedna píseň přesáhne dobu 10 minut. Tohle intenzivní prodlužování skladeb tak ještě víc vytváří dojem psychedelické pouti. 

Během celé show taky úžasně pracují dynamikou. Střídají polohy, kdy hraje jen samotná kytara, a o chvílí později zase celou skladbu vygradují neuvěřitelně energickým způsobem. V momentech, kdy toto hudební snění řídí hlavně basa a bicí, pak frontman jemnou gestikulací ovládá zvuk, který se nese prostorem a pojímá všechny do sebe. 

Dirty Sound Magnet možná nejsou kapelou pro masy. V Brně ale uvedli magický a intimní večer, kdy do jejich rytmů tančili posluchači napříč věkovými kategoriemi. Svojí virtuozitou vytvořili pohlcující snovou atmosféru a úplně zastavili okolní čas. Večer s nimi byla vzácná chvíle, kdy se člověk v dnešním uspěchaném světě mohl na chvíli úplně zastavit a nechat se unášet tokem vlastních myšlenek. Nejstreamovanější skladba z nového alba se jmenuje Power of This Song. A tu Dirty Sound Magnet skutečně mají. Nad písněmi i nad davem, pro který zahráli fenomenální koncert. 

The dead man taught mе how to preach 

The dead man taught mе how to preach 

Rock‘n’roll might save us all 

I got the power of this song

– Power of This Song