
Caramel a Petrofski pokřtili singl o toxickém vztahu a uspořádali noc pro zlomená srdce
Společný singl Ruský spánkový experiment byl v ArtBaru pokřtěn tancem. Nešťastná láska se koncertem Caramelu a Petrofski táhla jako červená nit – přes kytary a syntenzátory, až po pohupování a vzájemné objímání.
Autoři textu
Autoři fotek
Publikováno: 23. 2. 2026 – na 5 min
Ruský spánkový experiment se některým možná vybaví jako populární fiktivní hororový příběh, který získal velkou popularitu v prvním desetiletí tohoto století. Je o skupině vězňů, kteří jsou nedobrovolně zavřeni do testovací komory, aby na nich byl vyzkoušen plyn, kvůli kterému by měli nabýt schopnosti být vzhůru delší dobu. Vězni ovšem během experimentu zešílí a vše se nakonec zvrhne v agresi a mánii, ze které není úniku.
Těžko toto navázat na příběh o lásce, že? Ani ne – Caramel a Petrofski si vzali inspiraci v nešťastné lásce a s ní často pojenou insomnií a po známém hororovém příběhu pojmenovali svůj singl, který je zároveň jejich druhým společným projektem.
Začíná být tradicí, že zdánlivě nesouvisející věci budou pro smutné brněnské kluky a jejich elektronického parťáka z Prahy souviset s láskou. První bylo TESCO, kde s láskou spojili demolici Tesca na Dornychu, což byla pro Brno velká, brutalistická ztráta. Nyní je to experiment, ve kterém nevyspalí a šílení vězni lepí výkaly na okna, aby zamezili přísunu světla a dostalo se jim úlevy v podobě spánku.

Nejlepší na tom je, že to funguje. Autoři si hrají s jemnými odkazy na původní creepypastu, čímž se píseň stává tesknou zpovědí muže, který je v nešťastném vztahu spíše ze zvyku, než z opravdové lásky. Jak pro Caramel, tak pro Petrofskiho je toto vcelku typické téma, ovšem napojení na něco takto nesouvisejícího je osvěžující. Podobně jako v TESCO, i zde se mísí rytmika kytar a klavír ze strany Brna a syntenzátory z Prahy, což funguje úplně skvěle.
K písni vznikl zároveň i videoklip, ve kterém figuruje v hlavní roli tanečník Václav Fiala. Na křestu singlu v ArtBaru posluchačům při svíčkách tančí, zatímco ho frontman Caramelu Matyáš a Petrofski doplňují svými hlasy. Jeho tanec je pohlcující – lehce pokulhává schopnost harmonizovat ze strany zpěváků, ovšem to není nic, co by nešlo vypilovat.
Po prvním živém představení písně Ruský spánkový experiment proběhne křest, během kterého Václav prořízne prostěradlo, které sloužilo jako kulisa ve videoklipu. Celý přítomný natáčecí štáb singl zapíjí, a tím je pokřtěno.

Ty jsi nereálná představa
Petrofski umí velice dobře pracovat s davem. Celý večer otevírá a jeho přirozený, upřímný projev dokáže přivolat úsměv na tváři každého z posluchačů. Na stagi je sám a doprovázího ho jen chytlavé beaty, které se odráží od cihlových zdí ArtBaru a duní celým sálem – hutný zvuk perfektně zaplní prostor.
Nechybí mi láska, chybí mi ta představa
Jsem jenom člověk, chci se cítit milován
– Milován
Jeho písně jsou o nešťastné lásce, lásce neopětované, vášni bez konce. Syntenzátory zvuk uhlazují a citlivé texty se tak chytře skrývají za taneční beat. Touhu po lásce ovšem těžko zakrýt, srdce z ní zkrátka bolí. Petrofski už má za sebou dvě aba – Donkichotský ideály a 26 – ale obě jsou si vcelku podobná. Texty jsou různorodé a zajímavé, ovšem ve struktuře písni je málo variability. Většina z nich následuje jednotnou kompozici i co se týče jednoduchého beatu.

Možná proto jeho spolupráce s Caramelem působí tak výrazně – Petrofski zní dobře, když u toho slyšíme basu a bubny. A pokud mohu soudit, on si to taky užívá – obzvlášť je to poznat u tracku TESCO. Mimo to také vyvstávají rychlejší songy jako Nebe padá a Vampýr, jejichž beaty mi přijdou až klubové, takže to s davem šije, ačkoli zvuk v ArtBaru možná chtěl více poladit.
Po nocích kouřím a umírám
Brněnští smutní kluci jsou momentálně jedno z nejvýraznějších jmen na brněnské scéně. Melancholické texty se mísí s výraznou basovou linkou a někde na pomezí alt-rocku a popu balancuje Caramel. Zpívají jen o lásce a o řekách. Perfektně to zapadá do jejich image.

Pro příznivce, kteří si je přišli poslechnout na koncert, si připravili jeden z jejich nejdelších setů. Mimo osvědčené klasiky jako 2:00 a Amore Mio slyšíme i připravovanou tvorbu jako Růže a Špinavá láska, takže je jasné, že je ještě na co se těšit. Caramel jsou proslulí svými tulícími moshpity – kdo zrovna nemá náladu skákat, jednoduše se objímá. I tak by ale do budoucna setu neuškodilo víc rychlejších a tvrdších věcí. Podladěné kytary totiž kapele neuvěřitelně sluší.
Pro jejich manažerku Zdenku Benešovou a všechny, kteří alespoň trochu sledují dění okolo kapely, padne i singl Jizvy. Ten je pro ArtBar speciální, před rokem tam zazněl vůbec poprvé naživo při premiéře krátkometrážního filmu Rande, který byl právě z produkce Zdenky. Je to jedna z těch jemnějších písní a mezi tvorbou Caramelu na mě působí až mírně pozitivně.

Během setu si fanoušci berou falešné svíce, které jsou rozmístěny z křtu singlu různě po podiu a zpívají s Caramelem písně, zatímco svíce drží nad hlavou. Působí to velmi přátelsky, odlehčeně, jeden z těch koncertů, kam přijdou spíše vaši kamarádi. Je to noc pro zlomený srdce a nešťastnou lásku, ale zároveň noc pro komunitu.








